Foto : Daniel Vojt�ek
... byly zprvu nep�edstaviteln� jako Hradi��an se syntez�tory a bic�m automatem, ale koncert 30. 11. 1991 (Pal�c kultury)m�l n�co do folkl�ru industri�ln�ho v�ku. Nav�c byl viz�ln� st��zliv�,hudebn� poutav�, elektronicky magick� a po��ta�ov� tajemn�. S Ralfem H�tteremjsme pak vedli n�sleduj�c� �e�. Co se zm�nilo od va�eho posledn�ho turn� p�ed desetilety? Nejv�t�� rozd�l je v tom, �e tehdy teprve kon�il analogov� v�k a prvn� po��ta�e m�ly k dispozici hlavn� velk� spole�nosti.My jsme tehdy vyu��vali jen n�kolik kousk�. V�echno zm�nila po��ta�ov� revoluce v osmdes�t�ch letech. Dnes m�me k dispozici p�enosn� po��ta�e a digit�ln� aparaturu, tak�e u� nepou��v�me klasick� magnetofonov� p�sky,v�echno je ulo�eno v digit�ln� pam�ti po��ta�e. D�l�me te� live computer music, kter� vy�aduje spoustu p��pravy. Na��m instrumentem je toti� KlingKlang studio, kter� bereme s sebou na turn�. Tak�e na p�diu vlastn� sed�meve studiu, rozd�l je jen v tom, �e nejsme doma v D�sseldorfu. M�me s sebou tak� roboty - po��ta�ov� naprogramovan� mechanick� balet. ��k�te "�iv� elektronick� hudba". Pro� �iv�? Je nutn� to p��davn� jm�no? V p�sni The Robots jsme jen zm��kli knofl�k.Cel� skladba je naprogramovan� a pohyby robot� jsou s n� synchronizov�ny stejn� jako zp�v a texty na prom�tac�ch pl�tnech. To je ale v�jimka. M�me mo�nost p��m�ho vstupu do po��ta�e - m��eme improvizovat, ov�em rytmika b�� v�t�inou automaticky. Interakce mezi v�mi, stroji a publikem z�ejm� existuje,nap��klad ve va�ich t�m�� jazzov�ch improvizac�ch v z�v�ru koncertu... Nebyl by probl�m cel� koncert naprogramovat a zm��knout p��slu�n� tla��tko, co mne v�ak zaj�m� nejv�c, jsou vz�jemn� interakce mezi n�mi a po��ta�i. Vstupujeme do program� velmi �asto. Hrajeme na no�n� ped�ly, kl�vesy, m�n�me polohu regula�n�ch knofl�k� a tak d�le. V�echnoje velmi citliv�, sebemen�� pohyb m��e vyvolat velk� efekt. Ka�d� koncertje vlastn� jin�. Pot�ebujete p�i tom v�em noty? Ne. D�l�me si pozn�mky pot�ebn� k ovl�d�n� po��ta��,jak�si manu�ly. Sly�el jsem, �e jste dokonce "infiltrovali"po��ta�ov� firmy a hodili rukavici kreativit� jejich mozk�. Ano, na��m par��kem je in�en�r, kter� sou�asn� pracujena v�voji nejmodern�j�� technologie u jedn� velk� po��ta�ov� firmy. Na v�kend ho v�dycky zamkneme do na�eho studia, a proto�e jsme ho nakazili muzikou, vyv�j� pro n�s software pro syntetick� hlasy a podobn�. Jak d�le�it� je pro v�s vizu�ln� str�nka �iv�ch produkc�? Velmi d�le�it�, proto�e se nepova�ujeme za muzikanty,ale za multimedi�ln� um�lce. V�dycky jsme krom� muziky taky malovali a d�lali v�tvarn� n�vrhy. Te� m�me k dispozici tak� synchronizovan� po��ta�e pro optickou projekci. V osmdes�t�ch letech jsme jednu dobu pracovali v new yorsk�m technick�m institutu v oboru po��ta�ov� grafiky, tak�e ji te� taky pou��v�me. M�me i textovou grafiku, videa... D�l�me opravdu sp� n�co jako vizu�ln� hudbu. Byla nov� po��ta�ov� technika hlavn�m d�vodem, pro� jste na nejnov�j��m dvojalbu The Mix znovu nahr�li star� kompozice? Ano. The Mix je live-album, kter� dokumentuje na�i p��pravu na tohle turn� - programov�n� a ukl�d�n� hudebn�ch n�pad� do pam�ti po��ta�e.Na�e hudba se v�dycky pr�b�n� m�nila, tak�e tohle je jej� nejnov�j�� verze,model '91. Na rozd�l od klasick� hudby, kter� je v partitur�ch, remixy pat�� k elektronick� hudb� a m�ly by j�t s dobou. Nel�kalo v�s n�kdy vr�tit se k "norm�ln�m"instrument�m, aspo� jednou zkusit m�sto po��ta�� t�eba kytary? Mysl�m, �e po��ta�e jsou naprosto norm�ln� instrumenty.Kapesn� kalkul�tory nebo d�lkov� ovlada�e jsou pro n�s hudebn� n�stroje jako v�echny ostatn�. Dnes �ijeme ve v�ku techniky, tak�e i um�lci by m�li vyu��vat jej�ch vymo�enost�. Atmosf�ru dvac�t�ho stolet� nezachycuj� st�edov�k� instrumenty. I computery a syntez�tory tedy podle v�s maj� poezii? Samoz�ejm�. Proti po��ta��m v hudb� a automatick�m buben�k�m se d��v siln� brojilo, ��kalo se, �e nemaj� du�i. Na za��tku osmdes�t�chlet jsme ale t�eba na turn� v Americe hr�li v Chicagu nebo Detroitu, kde jsou siln� �erno�sk� komunity, a tam n�m rozum�li. Pr�v� �ern� hudba, on� nikdo nepochybuje, �e m� "soul", je spjat� s technikou. Protoi po��ta�e maj� du�i. My sp�jeme k elektronick� lidovce. Mysl�te si, �e je mo�n� naprogramovat n�pad? Ano. D��v jsme poztr�celi a pozapom�nali spoustu n�pad�.Te� sta�� stisknout kl�vesu "enter" a v�echno se ulo�� do pam�ti po��ta�e. Kdy� se pak p�ed koncertem nebo dokonce i b�hem n�j vyskytne n�jak� pot�, sta�� jen zm��knout "memory". S pomoc� po��ta�ov� pam�ti nejen�e dostaneme n�pad zp�t, ale m��eme ho d�l rozv�jet. Vyu��v�me tak� hudebn� programy, kter�, abych tak �ekl, simuluj� samy sebe - je totakov� re-feedback, kter� umo��uje automaticky rozv�jet na�i hudbu. N�padse vlastn� vytvo�� s�m od sebe. Kolik lid� krom� tebe a Floriana Schneidera tvo��obsluhu "Elektr�rny"? Cestuje s n�mi osmn�ct lid�. Jsou mezi nimi in�en�r p�es po��ta�e, program�to�i vide� a sv�tel, technici a �idi� kami�nu. Jak se podle v�s bude pop music vyv�jet v devades�t�ch letech? C�t�me, �e jsme teprve na za��tku. M�me velk� �t�st�,�e jako muzikanti nebo sp� jako lidi pracuj�c� se zvuky �ijeme ve dvac�t�m stolet�. Skladatel� minul�ch v�k�, jako t�eba Beethoven, byli v�t�inou finan�n� odk�z�ni na v�elijak� kr�le a �lechtice a k dispozici m�li osmdes�ti�lenn� orchestr. Mohli sice skl�dat, ale hudbu vlastn� nemohli sly�et. S dne�n� technikou - mobiln�mi aparaturami a studii - m��e skladatel svoji hudbu sly�et, kdykoliv si zamane. M�me velk� �t�st�, �e m��eme tvo�it hudbu na konci tohoto stolet� a snad i v tom dal��m. Byli jste p�ed deseti lety schopni dohl�dnout do dne�n� doby a odhadnout, na jak� �rovni bude dne�n� elektronick� hudba? Mysl�m, �e ano. V�dycky jsme byli uvnit� cel�ho procesua dok�zali jsme si p�edstavit, jak se bude hudba utv��et. Bylo n�m jasn�,�e jej� p��t� podoba bude elektronick�, proto jsme taky na�i hudbu naz�vali"elektronische Volksmusik" a Kraftwerku jsme ��kali "elektronick�Volkswagen". V sedmdes�t�ch letech jsme to nem�li na sc�n� anglo-americk�ho rocku jednoduch�, ale dnes u� elektronika pronikla v�ude. V�echno teprve za��n�. V posledn�ch p�ti letech o v�s nebylo v�bec sly�et.Jak jste je str�vili? V Kling Klang studiu v D�sseldorfu jsme uskute��ovali svou fixn� ideu - transformaci Kraftwerku do po��ta�ov�ho form�tu. Bylijsme s t�m hotovi na za��tku leto�n�ho roku, tak�e potom jsme mohli vydatdesku a vyjet na turn�. Jak v�s a va�i hudbu obecenstvo v r�zn�ch zem�chp�ij�m�? V l�t� jsme turn� zah�jili v Anglii a te� d�l�me zbytek Evropy: It�lii, �pan�lsko, Francii, N�mecko a dal�� zem�. Prvn� ��st skon�� je�t� letos a za��tkem p��t�ho roku m�me v pl�nu Japonsko. Mysl�m, �ereakce jsou v�ude pozitivn� a velmi... dynamick�. V Berl�n� jsme hr�liv b�val� tov�rn� hale pro �est tis�c lid�. Publikum tan�ilo. Skandin�vsk�publikum je velmi divok�... ve va�em Pal�ci jsme si p�ipadali trochu jakov kin�. Byl v� pra�sk� koncert premi�rou v zem�ch b�val�ho ostbloku? Ne, u� asi p�ed deseti lety jsme hr�li v Ma�arsku ave prosp�ch Solidarity v Polsku. Za cel�ch v�c ne� dvacet let existence Kraftwerku n�m ale nedovolili hr�t ve v�chodn�m N�mecku. Teprve na tomhle turn� jsme koncertovali v Lipsku a Berl�n�. Kdy� jste hr�li pro Solidaritu, nemohli jste z�stat stranou politick�ho d�n�. M�te podobn� jako v�t�ina politick�ch aktivist�v popul�rn� hudb� levicov� n�zory? Z�ejm� ano, ale nem�me moc r�di tyhle �katulky. Jsme sp� anarchisti. Co poslouch�te? Na turn� se ob�as potk�v�me s dal��mi muzikanty, domapo pr�ci ve studiu vyr��me z D�sseldorfu na "autobahn" a v bl�zk�ch m�stech, jako je t�eba Frankfurt, nav�t�vujeme no�n� techno-kluby a provozujeme robotic dance. Kdy� byli Front 242 v Praze, tvrdili, �e neb�t Kraftwerku,neexistovali by ani oni a Depeche Mode by nikdy nedosp�li k albu Violator. (Pousm�n� a p�ik�vnut� na souhlas.) V�te, �e slovo robot vymyslel Karel �apek? Samoz�ejm�. Jeho R. U. R. jsem �etl p�ed patn�cti lety.Proto jsem r�d, �e jsme se k v�m dostali. Chceme n�co p�iv�zt do zem�,kter� dala Kraftwerku �apka a Kafku. C�t�me to jako dluh. Oba n�s ovlivnili. |
(c)All Rights Reserved KRAFTWERK